Odborné dotazy: Dvoumodulové proudové chrániče s nadproudovou ochranou 15 kA (RCBO)


Nenašli jste hledanou odpověď? Zeptejte se našich odborníků

« Zpět na seznam témat

Obsah

  1. Proč některé proudové chrániče či „jističochrániče“ vykazují velmi výrazně sníženou hodnotu izolačního odporu v instalaci?
  2. Proč se nedoporučuje testovat proudové chrániče „vadaskou“?
  3. Mohou se Vaše 2P RCBO "chráničojističe" označené PEP-15PJ používat i na nižší střídavé napětí než 230V?
  4. Jak jsou dlouhé připojovací vodiče přívodní N a uzemňovací bílý u jednomodulových proudových chráčniů s nadproudovou ochranou? Hodí se na jištění zásuvkových okruhu ve zdravotnictví?
  5. Chci si namontovat do koupelny váš proudový chránič BONEGA 2P 16A a potřebuji vědět, zda je v proudovém chrániči BONEGA i ochrana proti nadproudům ? T.j. např 16A, aby byla chráněna zásuvka 16A/230V ? Nebo se musí jistící prvek předřadit?
  6. Kdy je třeba dávat do domovních el. instalací modulární jističe se zkratovou odolnosti 10 000A a kdy nižší, to je 6000A? Když měřím impedanční smyčku v domovní instalaci, tak naměřený zkratový proud nebývá vyšší než kolem 400A.

Odborné dotazy a odpovědi

  1. Proč některé proudové chrániče či „jističochrániče“ vykazují velmi výrazně sníženou hodnotu izolačního odporu v instalaci?
    1. Přístroje, u kterých je nutné pro řízení některých procesů konstrukčně vložit elektroniku na výstup se mohou při měření projevit nízkými hodnotami izolačního odporu.
    2. Pokud by jste však před měřením v samotném přístroji odpojili elektroniku, tak zjistíte izolační odpor ve stovkách MOhmů.
    3. Na měření izolačního odporu soustavy s přístroji obsahujícími elektroniku reaguje i norma ČSN 33 2000-6, kde se uvádí, že … přístroje obsahující elektronické prvky mohou při měření ovlivnit izolační odpor soustavy.
    4. V praxi to znamená NUTNOST odpojení takových přístrojů při měření.
    5. Na různých školeních lze od přednášejících slyšet také zkušenosti, že neodpojením takových přístrojů s elektronikou můžete některé zničit (škody až za desetitisíce Kč) či si poškodit svá měřící zařízení.
    6. Pro informovanost označujeme na čele přístroje (tedy viditelně i v zakrytovaném rozvaděči) takové proudové závislé přístroje (vybavené elektronikou) na konci typu malým písmenem „e“. Například: PEP-6PJe, PEP-10P63e, atd..

    Zpět na obsah

  2. Proč se nedoporučuje testovat proudové chrániče „vadaskou“?
  3. V praxi často dochází k mylnému očekávání, že spojení „modrého“ pracovního „N“ vodiče se „žlutozeleným“ zemnícím „PE“ vodičem v části vedení mezi proudovým chráničem a spotřebičem spolehlivě prověří kvalitu proudového chrániče. Opak je pravdou neboť na tento postup proudové chrániče totiž někdy zareagují vypnutím a někdy ne, i když je chránič ve stoprocentním stavu. Na toto nevhodné „zkratové propojení“ bude reagovat proudový chránič podle toho, zda bude obvod bez zátěže nebo se zátěží. Z obecného principu fungování proudového chrániče vyplývá, že v tomto případě není dostatečný energetický potenciál a tím pádem není důvod k tomu, aby chránič vypnul. Obecně platí:

    1. Proudový chránič musí reagovat na testovací tlačítko vždy bez ohledu na zátěž.
    2. Proudový chránič však nereaguje a ani nemá reagovat na spojení vodičů PE a N při minimální nebo nulové zátěži.
    3. Pokud po výměně nový chránič na „test“ zareaguje, znamená to pouze, že je nyní v obvodu vyšší zátěž a ne, že je původní chránič vadný (velmi častý omyl).
    4. Výměna proudového chrániče je v takovém případě zbytečná a znamená vícenáklady na straně montáže i výroby

    Ostatní chyby i při správných postupech testování:

    1. Testování se provede jen ve stavu úplného zapojení v rozvaděči. Výsledek pak může ovlivnit i stav samotného obvodu.
      Doporučení: v případě podezření poruchy je třeba proudový chránič testovat i bez zapojených výstupů !!! Pokud je v tomto případě plně funkční je třeba hledat poruchu v obvodu, spotřebiči, atd..
    2. Testovací tlačítko se drží po příliš dlouhou dobu a z proudového chrániče se po chvíli „line typický pach spálené izolace“. Elektronika není totiž stavěná na toto drastické zatížení.
      Doporučení: v případě, že proudový chránič nereaguje na krátké stlačení testovacího tlačítka je třeba zkontrolovat zda je (či jsou) přívodní fáze v pořádku. Pokud ano, tak je třeba proudový chránič vyměnit. Dlouhým držení tlačítka ještě nikdo proudový chránič „nerozhýbal“.
    3. Není dodrženo provádění pravidelných předepsaných testů. Podcenění této kontroly může vést až k zadření vypínacího mechanizmu. Intervaly předepisuje vždy výrobce. Velmi často mají výrobci část mechanizmu „zámku“ vyrobenu z kovu či mědi. Třecí plošky díky vzdušné vlhkosti korodují. Pokud se právě tato část pravidelným testováním „nečistí“ může dojít k naprostému zablokování a tím k úplnému vyřazení ochrany proti vyšším reziduálním proudům. Obvykle je předepsaný interval testování 1 x za 3 měsíce. Firma BONEGA má tuto část z plastu a proto i předepsaný interval testování je jen 1 x za 6 měsíců.

    Zpět na obsah

  4. Mohou se Vaše 2P RCBO "chráničojističe" označené PEP-15PJ používat i na nižší střídavé napětí než 230V?
  5. Ano, mohou. Pro funkci jističe není rozhodující napětí, ale proud a také proudový chránič magnetický (nezávislý na síťovém napětí) bude funkční například i při AC napětí jen 24V. Pozor však na 1P RCBO označené jako PEP-6PJe nebo PEP-10PJe ve kterých jsou použity proudové chrániče na elektronickém principu (proudově závislé) u nichž je napájení postavené výhradně na 230V.

    Zpět na obsah

  6. Jak jsou dlouhé připojovací vodiče přívodní N a uzemňovací bílý u jednomodulových proudových chráčniů s nadproudovou ochranou? Hodí se na jištění zásuvkových okruhu ve zdravotnictví?
  7. Jednomodulový proudový chránič PEP-10PJe s nadproudovou ochranou má jak modrý připojovací „N“ vodič, tak bílý zemnící vodič o délce 75 cm. Co se týká možnosti jištění ve zdravotnictví, je třeba řídit se normami elektroinstalací ve zdravotnictví. Doporučuji spíš konzultaci s „revizákem“, který bude pak novou instalaci přebírat. Musím upozornit, že atypické u těchto jednomodulových proudových chráničů PEP-10PJe s nadproudovou ochranou je toto: Pokud vám uvedené atypické vlastnosti nebudou vyhovovat, tak můžeme nabídnout naše unikátní 2P provedení PEP-10PJ, které: Poznámka: připravujeme na rok 2011 také jednomodulový proudový chránič s nadproudovou ochranou, který:

    Zpět na obsah

  8. Chci si namontovat do koupelny váš proudový chránič BONEGA 2P 16A a potřebuji vědět, zda je v proudovém chrániči BONEGA i ochrana proti nadproudům ? T.j. např 16A, aby byla chráněna zásuvka 16A/230V ? Nebo se musí jistící prvek předřadit?
  9. V našich chráničích BONEGA typu PEP-10P63 nebo PEP-10P63e či PEP-10P100 není nadproudová ochrana. Musí se jim pro vámi uvedené účely předřadit příslušný jistič. Jinak to vyplývá i ze schématu uvedeném na samotném proudovém chrániči. Hodnota v Amperech na proudovém chrániči uvádí jen dovolené maximální zatížení svorek.

    Ovšem 2P proudové chrániče s nadproudovou ochranou tzv. RCBO již máme v naší nabídce, a to pod označením BONEGA PEP-15PJ.

    Jsou celosvětové unikátní v několika faktorech:

    Zpět na obsah

  10. Kdy je třeba dávat do domovních el. instalací modulární jističe se zkratovou odolnosti 10 000A a kdy nižší, to je 6000A? Když měřím impedanční smyčku v domovní instalaci, tak naměřený zkratový proud nebývá vyšší než kolem 400A.
  11. Domnívám se, že váš dotaz by měl být spíš směřovaný na distributory elektřiny, výrobce kabelů a na projektanty než na výrobce jistících přístrojů. Výrobce přístrojů je neosazuje, ten jen vykryje tuto poptávku na trhu. Jde tedy o stanovení velikosti energie, která se může k jistícím přístrojům v extrémním případě dostat. To, jak velká se tato energie přenese k samotnému přístroji je otázkou více faktorů, jako je průřez vodičů, ztráty a také toho, zda energetici vůbec takový zdroj v blízkosti mají. Jistič má pak za úkol se s danou energií už jen spolehlivě vypořádat = odpojit a být schopen opětovně chránit proti dalšímu zkratu.

    V praxi je dost častý zjednodušený přístup k volbě zda použít přístroje s vypínací schopností 6.000A nebo 10.000A ten, že pokud jde o hlavní jistič větší než 25A, tak rozvaděč osazují spíše 10 kA jističi.

    Při sériovém zapojení se totiž energie a doba působení případného předpokládaného 10 kA zkratu rozdělí přibližně v poměru 1:1 . Tedy 5 kA na hlavní jistič a 5 kA na jističe DPN. Vypínací schopnost použitých 6kA DPN jističů pro dílčí obvody je tudíž pro toto zapojení naprosto dostačující.

    Profesionální přístup je však v přesném posouzení jaká maximální energie se může k jističi dostat. Obecně pro bytové a domovní aplikace platí (pokud není v blízkosti transformátor a přivody nejsou předimenzované), že dostačující jsou i jističe s vypínací schopností do 6.000A. Pro vyšší jistotu lze použít však tuto kombinaci:Jediným logickým důvodem předimenzování (tedy použití 10 kA jističů i tam, kde nebude nikdy tak vysoké energie dosaženo) je teoreticky vyšší životnost. Jde o to, že tyto přístroje jsou zkonstruované na vyšší zkraty. Nižší hodnoty zkratů je jen minimálně opotřebovávají (menší opalování kontaktů, menší tepelné namáhání, atd.).

    Naopak v průmyslových instalacích je trend jít ještě výše než na 10 kA vypínací schopnost. Je to právě tlak na vyšší životnost jističů. Jistě nejsou velkou výjimkou průmyslové provozy, kde 10 kA jistič nevydrží ani půl roku. Tak vysoce odolné jističe doposud na trhu chybí.

    Proto připravujeme i jističe s 15 kA vypínací schopností a již jsme vyvinuli dvoupólové RCBO (jistič + chránič) do 32A s vypínací schopností až 15 kA.

    Zpět na obsah

Pro přečtení více dotazů vyberte téma


Sortiment | Novinky| O firmě | KontaktyKde nakoupit | Reference | RSS

BONEGA spol. s r.o. Sudoměřice nad Moravou 302 [email protected], tel. ústředna: 518 335 333-5, tel.: 518 335 216