- Jak lze vypočítat hodnotu jističe z předpokládaného výkonu:
Velmi zjednodušeně lze provést výpočet takto:
jednofázově I = P / Uf . cos ?
třífázově I = P / ?3 . Us . cos ?
I = proud [A]
P = činný výkon [W]
Uf = napětí fázové [V] 230 V
Us = napětí sdružené [V] 400 V
cos ? = účiník ten se bere podle typu spotřebiče od hodnoty 1 (třeba topná spirála) do hodnoty 0,75 (motory)
poznámka: odmocnina z 3 = 1,732
Příklady:
I. Jednofázový spotřebič o výkonu 3 kW (3 000 W)
a) s účiníkem 1:
Výkon 3000 W : (230 V x1) = 3000 : 230 = 13,04 A (hodnota jističe)
b) s účiníkem 0,75:
Výkon 3000 W : (230 V x0,75) = 3000 : 172,5 = 17,39 A (hodnota jističe)
II. Třífázové spotřebiče o celkovém výkonu 40 kW (40 000 W)
c) s účiníkem 1:
Výkon 40 000 W : (?3 x 400 V x1) = 40000 : (1,732 x 400 x 1) = 40000 : 692,8 = 57,737 A (hodnota jističe)
d) s účiníkem 0,75:
Výkon 40 000 W : (?3 x 400 V x0,75) = 40000 : (1,732 x 400 x 0,75) = 40000 : 519,6 = 76,982 A (hodnota jističe)
Zpět na obsah
- Může se použít váš dvoupólový jednomodulový jistič DPN nebo dvoumodulový jistič 1P+N, který vypíná L a N vodiče jako obyčejný jistič bez zapojení "N " vodiče. Je i tak jistič funkční?
Ano, může se použít jistič s odpínáním "N" vodiče i tak, že k němu nepřivedete "N " vodič a jistič bude i tak plně funkční. Platí to jak pro jističe jenomodulové (DPN), tak i pro dvoumodulové 1P+N.
Zpět na obsah
- Když do jističe DPN vložím hřebenovou lištu, tak jak velký prostor mi zůstane pro vložení vodiče?
V případě, že do jističe DPN vložíte do jedné z třmenových svorek hřebenovou lištu o obvyklé výšce 1 mm, tak Vám zůstane pro vložení vodiče prostor o čtvercovém průřezu 5 x 5 mm. Pokud by byla tato forma nevýhodná, tak můžete použít pro připojení vodiče navíc hřebenovou přídavnou svorku s příčným nebo podélným napájením viz: http://www.bonega.cz/go.asp?odkaz=elektro/pridavne_svorky.htm.
Zpět na obsah
- Jak provedu přivedení fáze a „N“ vodiče do druhé a třetí řady u jističů DPN?
Celá otázka:
V rozvaděči mám 3 řady jističů DPN. První řada začíná 3f proudovým chráničem, přičemž v ostatních řadách již proudový chránič není. Jističe v první řadě (s proudovým chráničem) mám mezi sebou propojené vaší speciální klemovací lištou: "Čtyřpólový proudový chránič a jističe DPN (lišta 3P+N) se čtyřmi vidličkami a 2 x 14 hřebeny".
Jističe DPN ve zbylých dvou řadách jsou mezi sebou propojené: " pomocí jednoho kusu 3 pólové hřebenové lišty a jednoho kusu 1 pólové hřebenové lišty". V tuto chvíli se mi ovšem jedná jak provedu přivedení fáze a „N“ vodiče do druhé a třetí řady. Není tam již místo na vodič, kterým bych provedl proklemování. Poradíte mi prosím jak tento problém řešit?
Odpověď
Řešení spočívá ve vložení dvou samostatných hřebenových přídavných svorek s délkou 32 mm. Jedna poslouží pro připojení fáze a další pro připojení „N“ vodiče. Hřebínek této přídavné svorky se vloží do některé třmenové svorky přímo na DPN. Bude pak procházet prostorem mezi propojovacími lištami. Tím, že je hřebínek pomocné svorky dlouhý 32 mm, tak Vám bude otvor pro připojení vodiče vyčnívat nad izolací propojovacích hřebenových lišt.
- Více Vám také napoví fotografie na konci montážního návodu: http://www.bonega.cz/go.asp?odkaz=elektro/pep_jistice_dpn_montaz.asp
- V katalogu najdete hřebenové přídavné svorky na straně 132: http://www.bonega.cz/elektro/download/katalog.pdf
Zpět na obsah
- Mohou se Vaše 2P RCBO "chráničojističe" označené PEP-15PJ používat i na nižší střídavé napětí než 230V?
Ano, mohou. Pro funkci jističe není rozhodující napětí, ale proud a také proudový chránič magnetický (nezávislý na síťovém napětí) bude funkční například i při AC napětí jen 24V. Pozor však na 1P RCBO označené jako PEP-6PJe nebo PEP-10PJe ve kterých jsou použity proudové chrániče na elektronickém principu (proudově závislé) u nichž je napájení postavené výhradně na 230V.
Zpět na obsah
- Zaujaly mne popsané jističe s odpínáním "N vodiče" (jistič+vypínač) ve dvoumodulovém provedení (šířka 2x 17,6 mm) či dokonce i v jednomodulovém "kombi" provedení (tzv. DPN), Existují i v třífázovém provedení?
Ano existují v provedení 3P+N a to ve všech charakteristikách, tedy „B“, „C“, „D“. Jsou vyráběné v hodnotách 1 až 63A (připravujeme také jističe do 125A) . V naší nabídce najdete jističe ve vypínacích schopnostech 6 kA, 10 kA (připravují se 15 kA a 30 kA).
Všechny přístroje s odpínáním „N“ vodiče splňují také důležitou bezpečnostní podmínku:
ovládání pracovního vodiče "nuláku" probíhá tak, že při zapínání dojde nejprve k sepnutí "N" a pak teprve fáze a při vypínání dochází nejdříve k odpojení fáze a pak teprve "N" = "N" obvod je tak chráněný již od první fáze sepnutí až do skončení vypnutí.
Zpět na obsah
- Jaký je rozdíl mezi dvoupólovým jističem, dvoupólovým jističem 1P + N (1 + N) a jističem DPN BONEGA označeným 1P+N?
1. Dvoupólový jistič (označuje se obvykle jako 2P a je dvoumodulový = šířka 2 x 17,8 mm) jde o přístroj, který v sobě sdružuje dva nezávislé jističe, které fungují tak, že když dojde k reakci na zkrat nebo přetížení v jednom z nich, tak odpojí současně i ten druhý (tedy dojde k současnému odpojení obou fází). Oba tedy mají zhášecí komoru. Spínání i odpínání probíhá současně. Slouží pro jištění dvoufázových obvodů.
2. Jistič s odpínáním „N“ vodiče (označený obvykle jako 1P+N nebo 1+N a je dvoumodulový = šířka 2 x 17,8 mm) je to také sdružený přístroj (jeden klasický jistič se zhášecí komorou a vedle něj je obyčejný vypínač). Když dojde k reakci jističe na zkrat nebo přetížení, tak současně zareaguje i vypínač a tím se přeruší i „N“. Ovládání pracovního vodiče "nuláku" je mechanicky provedeno tak, že při zapínání dojde nejprve k sepnutí "N" a pak teprve fáze a při vypínání dochází nejdříve k odpojení fáze a pak teprve "N" a to z důvodu bezpečnosti = "N" obvod tak chrání již od první chvíle sepnutí až do skončení procesu vypnutí. Slouží tedy pro jištění jednofázových obvodů se současným odpínáním pracovního (středního) vodiče „N“.
3. Jistič DPN je jistič s odpínáním „N“ vodiče, ale jen v jednom modulu (označený jako DPN = šířka 17,8 mm) je to zase sdružený přístroj, kde je uvnitř klasický jistič (se zhášecí komorou) a vedle něj je vypínač. Ovšem vše je jen v jenom modulu. Když dojde k reakci jističe na zkrat nebo přetížení, tak současně zareaguje i vypínač a tím se přeruší i „N“. Ovládání pracovního vodiče "nuláku" je mechanicky provedeno tak, že při zapínání dojde nejprve k sepnutí "N" a pak teprve fáze a při vypínání dochází nejdříve k odpojení fáze a pak teprve "N" a to z důvodu bezpečnosti = "N" obvod tak chrání již od první fáze sepnutí až do skončení vypnutí. Slouží pro jištění jednofázových obvodů se současným odpínáním pracovního (středního) vodiče „N“. Tento přístroj tedy zabírá 1 místa v rozvaděči a je cenově výhodnější oproti dvoumodulovému provedení 1P +N, což je hlavní jeho rozdíl (mimo vypínací schopnosti, atd.) oproti klasickému jističi s odpínáním „N“ vodiče.
Zpět na obsah
- Jaký je rozdíl mezi jističi typu B a typu C? Jedná se mi o třífázoví jistič před měřícími hodinami.
Vážený pane, jde o pojem charakteristika jističe:
- B (resp. L), dříve také „V“. Nastavení reakce zkratové spouště je v násobku 3 ln až 5 ln. Slouží především pro jištění elektrických obvodů se zařízeními, která nezpůsobují proudové rázy (světelné a zásuvkové obvody atd.)
- C (resp. U), dříve také „K“. Nastavení reakce zkratové spouště je v násobku 5 ln až 10 In. Slouží především pro jištění elektrických obvodů se zařízeními, která způsobují proudové rázy (žárovkové skupiny, motory atd.)
- D (resp. M), dříve také „-----“. Nastavení reakce zkratové spouště je v násobku 10 ln až 20 In. Slouží především pro jištění elektrických obvodů se zařízeními, která způsobují vysoké proudové rázy (transformátory, 2-pólové motory, motory s těžkým rozběhem, obvody s velkými indukčnostmi, atd.)
V praxi to znamenám že:
Například jistič o hodnotě jmenovitého proudu 10A v charakteristice B musí odolat při spínání nějakého spotřebiče 3 až 5 násobku jmenovitého proudu, tedy v tomto příkladu náhlému rázu 30 až 50A. Jistič o stejné hodnotě 10A avšak charakteristice C musí odolat při spínání spotřebiče 5 až 10 násobku jmenovitého proudu, tedy v tomto příkladu rázu 50 až 100A.
Z toho tedy plyne závěr, že čím vyšší charakteristika, tím je jistič odolnější na krátkodobé zatížení převyšující jeho jmenovitou hodnotu. V praxi jde o situace kdy vám jistič „vypadne“ například při rozběhu motoru, při počátku svařování, atd..
Zpět na obsah
- Je nutné mít u vašich jistících přístrojů přívod vždy shora nebo může být vstup i zespodu?
K přístrojům BONEGA pro střídavý proud (AC) jako jsou jističe DPN, EV-6J, PEP-6J, PEP-10J, PEP-30J dále proudové chrániče PEP-10P63, PEP-10P63e, PEP-10P100, dvoumodulové proudové chrániče s nadproudovou ochranou PEP-15PJ a k vypínačům PEP-10V63 a PEP-15V125, můžete dát přívod jakkoli, tedy zdola i s shora. Nemá to vliv na funkci těchto přístrojů. Neplatí to však na přístroje pro stejnosměrný proud (DC), kde je naopak naprosto nutné dodržovat polaritu (z důvodu principu fungování). Uvádíme to i v technických parametrech na našem webu.
Zpět na obsah
- Prosím o informaci, zda je možné u Vás objednat jednomodulový jistič s odpínáním N vodiče, tzv.DPN s vypínací schopností 10 kA v charakteristice B,C,D až do 32A. Pokud ne, tak mi sdělte prosím, kdy je budete vyrábět.
Asi vás moc nepotěším, ale jednomodulové DPN s 10 kA vypínací schopností až
do 32A je za stávajících teoretických i praktických poznatků vývoje jistících
přístrojů dost nereálné vyrobit. Při 10 kA jde u vyšších jmenovitých hodnot o
obrovské energie (u menších hodnot tlumí významně velikost energie vnitřní odpor
vinutí cívky).
My jsme v jednomodulovém DPN (jistič + vypínač) dosáhli celosvětového
prvenství s 6 kA vypínací schopností (nejlepší konkurence dosahuje jen na 4,5 kA).
Pokud trváte na 10 kA vypínací schopnosti, tak jsou tato řešení:
- Použít 10 kA dvoumodulový jistič + vypínač tzv. 1P+N například v naší
řadě jističů PEP-10J
- Počkat si, až otestujeme stávající naše 6 kA DPN do jaké hodnoty
jmenovitých proudů dosahuje 10 kA. Víme jistě, že dosahujeme 6 kA až po 32A, ale je možné, že 10 kA odolá jistič DPN třeba až do hodnot 16A (možná i víc ...? Musíme si to
ověřit).
- Hlavní jistič použít s 10 kA vypínací schopností a za ním v sérii
zapojit všechny 6 kA DPN jističe (při sériovém zapojení se totiž energie a
doba působení případného předpokládaného 10 kA zkratu rozdělí přibližně v
poměru 1:1 . Tedy 5 kA na hlavní jistič a 5 kA na jističe DPN. Vypínací
schopnost použitých 6kA DPN jističů pro dílčí obvody je tudíž pro toto
zapojení naprosto dostačující.
Vždy musí jít o individuální posouzení konkrétní situace a ve vyhodnocení
jaká maximální energie se může vůbec k jističi DPN dostat. Obecně pro bytové a
domovní aplikace platí (pokud není v blízkosti transformátor a přívody nejsou
příliš předimenzované), že dostačující jsou i jističe s vypínací schopností do
6.000A.
Zpět na obsah
- Podle jaké normy se mají používat jističe s odpínáním "N" (fáze a současně i nuly) ve zdravotnictví?
Tuto problematiku řeší norma ČSN 332140. Rozvody musí být řešeny tak, že před trafem je podmínka odpínání jedné fáze a současně 'N' a za trafem (ZIS) musí být dvoupólové jističe (s odpínáním 2 fází).
Zpět na obsah
- Odpínají jističe BONEGA 1P+N a 3P+N první fázi a teprve pak "N"?
Nejen naše jističe 1P+N a 3P+N, ale i všechy naše proudové chrániče i DPN splňují podmínku zapnutí ‘nuláku’ v předstihu před fázemi a při vypnutí naopak. Je to velmi podstatný prvek zvyšující bezpečnost uvedených přístrojů.
Zpět na obsah
- Jak lze propojovat jističe BONEGA DPN? Máte na to nějaké speciální propojovací lišty? Lze použít vaše svorky pro připojení AL vodičů?
Naše jističe 1+N lze propojovat pomocí 2P propojovacích lišt a to jak vidlicových tak i hřebenových. Nejde o speciální typy lišt. Jedná se o standardní. My je však také vedeme a jsou skladem jak 1P, 2P(pro 1P+N), 3P, 4P (pro 3P+N) . Pokud budete do budoucna potřebovat i propojení přístrojů DPN (jistič + vypínač v jednom modulu) jsou vám také k dispozici propojovací lišty 1P. Přístroj DPN lze také použít i na připojení AL vodičů, protože máme jako jedni z mála postříbřené svorky. Viz. prohlášení
Zpět na obsah
- Existuje možnost uložení uživatelského popisku jističů a dalších přístrojů řady P-E-P v mém počítači?
Do počítače lze uložit jak uživatelské tak i montážní popisky. Naleznete je v levém menu v Odborné sekci.
Zpět na obsah
- Můžu na přístroje BONEGA připojit AL vodič, popř. AL+CU?
Do našich přístrojů můžete zapojit obojí, tedy hliníkové vodiče i měděné. Obecně se však i při rekonstrukcích dává přednost výměně hliníkových vodičů za měděné. Jistě vám však žádný z výrobců nedoporučí vkládat do jedné přístrojové svorky jak hliníkový, tak i měděný vodič, protože oba materiály mají velmi rozdílné vlastnosti. Konstrukce našich svorek však umožňuje vložení i dvou vodičů o různém průřezu a garantujeme, že spojení bude dostatečně pevné. Pro upřesnění je průřez svorek u našich jističů 35 mm2 pro plný vodič a 25 mm2 pro slaněný vodič.
Zpět na obsah
- Jak lze propojovat jističe BONEGA DPN pomocí propojovacích lišt?
Propojení jednotlivých jednomodulových přístrojů DPN mezi sebou z PŘÍVODNÍ strany je možné jak "klemováním" tak pomocí hřebenových vidlicových lišt. Je libovolné zda zvolíte přívod zhora nebo ze spodu. Z důvodu odvodu tepla ze samotné propojovací lišty však doporučuji dávat propojení z horní strany.
Konstrukce svorek u DPN je taková, že z každé strany přístroje jsou dvě svorky pro vstup/výstup fáze a pro vstup/výstup středního vodiče "nuláku". Obě svorky nejsou ve stejné rovině, ale jsou záměrně výškově odsazené, což umožňuje jejich propojování a přispívá také k bezpečnosti spojení.
Propojení pomocí propojovacích lišt lze řešit těmito způsoby:
a) pomocí dvou 1 pólových hřebenových lišt posazených vedle sebe (jejich jazýčky musí být na kraji lišty), kdy:
- z jednoho hřebenu budou napájené všechny DPN ovšem jen jednou fází
- z druhého hřebenu bude vycházet napojení na střední vodič
b) pomocí jednoho kusu 3 pólové hřebenové lišty a jednoho kusu 1 pólové hřebenové lišty posazených vedle sebe (jejich jazýčky musí být na kraji lišty), kdy:
- z jednoho kusu 3 pólové hřebenové lišty budou napájené postupně třemi fázemi všechny DPN v řadě (tedy vždy po trojicích), čímž dojde k rovnoměrnému rozložení zatížení 3F přívodu el. proudu do rozvaděče nn
- z druhého hřebenu bude vycházet napojení na střední vodič
c) pomocí jednoho kusu 2 pólové hřebenové lišty a jednoho kusu 1 pólové hřebenové lišty posazených vedle sebe (jejich jazýčky musí být na kraji lišty), kdy:
- z jednoho kusu 2 pólové hřebenové lišty budou napájené postupně dvěma fázemi všechny DPN v řadě (tedy vždy po dvojicích), čímž dojde k rovnoměrnějšímu rozložení zatížení 3F přívodu el. proudu do rozvaděče nn
- z druhého hřebenu bude vycházet napojení na střední vodič
d) připravujeme také pro tyto účely speciální propojovací 2 pólovou lištu
Zpět na obsah
- Kde lze využít jističe BONEGA DPN?
Všude tam, kde je potřeba SOUČASNĚ odpínat fázi s 'nulákem'. V ČR je to například povinné u aplikací ve zdravotnictví, při ochraně elektrických podlahových topení, při elektrickém odmražování rýn, při elektrickém vyhřívání chodníků, ve výbušném prostředí, do kterého dnes spadají i dřevovýroby jako jsou pily, truhlárny, atd.. V zahraničí (především Francie, Rakousko, Španělsko, atd.) se používají 1P+N = DPN povinně i pro zásuvkové či světelné obvody. Obecně je takový obvod po vypnutí mnohem více bezpečnější, protože asi jak víte, téměř každý elektromontér v ČR se setkal s proudem v 'nuláku'. Tím, že se odpojí i tento 'nulový' pracovní přívod je takové riziko vyloučeno. Použití DPN velmi vítají jak revizní a bezpečnostní technici, tak i elektro údržbáři, neboť se v takto zapojeném okruhu mnohem lépe hledá případná porucha a okruh se dobře měří.
Zpět na obsah
- V jakém odvětví se dají využít jističe s N-polem (1+N,3+N) a k čemu především slouží ?
Vážený pane,
jističe s N-pólem se využívají všude tam, kde je potřeba současně s odpojením fáze (fází) odpojit i nulový vodič. Využití to nachází především:
- ve zdravotnictví
- v průmyslových aplikacích
- v bytových rozvaděčích v ČR zatím jen velmi omezeně
Toto řešení také například velmi oceňují revizní technici pro umožnění snadnější kontroly a elektrikáři při hledání poruch.
Největší rozmach má toto řešení ve Francii, kde jsou takto povinně vybaveny nejen zásuvkové, ale i světelné okruhy v domácnostech. Je to nepochybně bezpečnější, neboť i v nulovém vodiči se může objevit proud, takže vypnutí vypínače nemusí ještě znamenat že jsou vodiče či zařízení zcela bez proudu (důvodů může být několik).
Touto cestou jde částečně i horní Rakousko a Španělsko. U nás se toto řešení používá hlavně ve zdravotnictví. Mluví se však stále častěji v ostatních zemích Evropy (i u nás) o velkých přednostech takové aplikace a o povinném zavedení.
Řešení 1P+N nebo 3P+N má nevýhodu však v tom, že v rozvaděči to zabírá místo. Řešení je v tzv. DPN, což je v jednom cca 18 mm modulu jistič + vypínač. Nevýhodou byla doposud malá vypínací schopnost (nejlepší do 4,5 kA a to jen do 25A).
My nyní dokončujeme vývoj DPN do 40A s vypínací schopností 6 kA (především pro francouzský trh), čím dosáhneme mimo jističů řady P-E-P - 10J dalšího celosvětového prvenství.
Pro vaši informaci se ve Francii prodá do bytových rozvaděčů více DPN než jističů.
Zpět na obsah
- Jsou páčky jističů barevně rozlišeny podle proudové hodnoty ?
Ano, jsou v souladu s barvami vložek závitových pojistek.
Zpět na obsah
- Jak jsou elektropřístroje BONEGA výškově kompatibilní s jinými el. Přístroji používanými v rozvaděčích v případě uchycení na DIN lišty ?
Se všemi, které splňují výšku 44 - 61 mm od hrany DIN lišty. Více ve srovnání jističů
Zpět na obsah
- Na co jsou výřezy pod vypínací páčkou jističe a nad spodní svorkou ?
Na plastové popisky (uživatelský popis jističe a schematický popis), které budou vkládány právě do těchto výřezů. Tyto popisky jsou dodávány jako nedílná součást jističů.
Zpět na obsah
Sudoměřice nad Moravou 302